V září jsem na těchto stránkách psal o dovolené ve Vysokých Tatrách. Jeli jsme do hor, ale také na návštěvu. Na návštěvu za Matejem Janekem. Přítelem včelařem, vynikajícím chovatelem včelích matek plmene Tatranka, Mistrem včelařského řemesla, kamarádem horolezcem, horským vůdcem, malířem, motorkářem, profesionálním meteorologem (na penzi), chovatelem psů, myslivcem a vůbec člověkem devatero znalostí a řemesel. Setkali jsme se v sobotu 11.9, probírali jsme zrušený výstup na Gerlach kvůli velkému množství sněhu, špatný včelařský rok v Tatrách a spoustu dalších věcí, které se mezi přáteli během dvou roků co se neviděli nashromáždí. Večer jsme pokračovali v cestě do místa našeho ubytování. Asi čtyři dny jsem se toulali po horách a ve středu 15.9 večer jsme si ještě zavolali a rozloučili se. V pátek jsme se vraceli domů, po návratu jsem mu napsal a odpověď nepřišla. Nepřišla ani na pozdější zprávy a tak jsem dnes ráno zavolal jeho synovi. Jeho odpověď byl smutná, táta 16. septembra náhle zemřel. Byl jsem asi mezi posledními kdo s ním hovořil, dlouho jsem si povídali a až dnes mě dochází, že já v tom hovoru tak trochu cítlil zpověd a bilancování vlastního života…Dnes už mě jenom může mrzet, že jsme se nepotkali o deset roků dříve…Tak tedy sbohem kamaráde a příteli a věřím, že i v nebi potřebují dobré včelaře Jirka.
