První zmínky o včelaření na Vysočině můžeme datovat do doby prvního osídlení této oblasti. Lidé tehdy začaly stěhovat včelstva z lesů blíže ke svým domovům. Med byl totiž před rozvinutím průmyslové výroby cukru velmi podstatným sladidlem, známé a ceněné byly rovněž jeho léčebné účinky. Včely tehdy byly běžnou součástí větších zemědělských usedlostí.
O větší rozmach včelaření a jeho propagaci se starali především vzdělaní lidé, jako učitelé a kněží, kteří si uvědomovali, že zemědělsky obdělávaná krajina, se sady a zahradami, se bez práce včel neobejde. Ve druhé polovině 19. století začaly snahy o organizování včelařů v různých spolcích. Cílem těchto organizací bylo přiblížit chov včel co nejširším vrstvám obyvatel, ale i propagace moderních včelařských zařízení a postupů, včetně využití včelích produktů v tehdejších domácnostech.
První včelařský spolek v naší oblasti byl založen roku 1900 v Novém Městě na Moravě pod názvem Živáňský (podle tehdejšího známého propagátora včelařství) a mezi prvními jeho šestnácti členy byl i řídící učitel Josef Krejčí z Radešínské Svratky. V hostinci v Radešínské Svratce se konala také členská schůze spolku v r. ….Počty včelařů v obci kolísaly, a zcela jistě také nebyli všichni organizováni. Tak např. v roce 1933 to byli čtyři včelaři, v roce 1938 jich bylo sedm a máme již dochovaný jejich seznam: Kršková Anežka č.p.95, řídící učitelka – 12 včelstev, Kopáček Alois č.p.39, rolník – 13 včelstev, Havránek František č.p. 43 rolník – 5 včelstev, Tocháček Jaroslav č.p. 27 mlynář – 15 včelstev, Homola Ludvík č.p. 14 rolník – 5 včelstev, Pejchlová Ludmila č.p. 10 rolník – 6 včelstev, Kříž Josef č.p. 13 domkař – 5 včelstev a v dalších letech ještě Josef Pavlík na č.p. 3.
U jednoho ze jmenovaných se zastavím trochu podrobněji. Mlynář Jaroslav Tocháček na č.p. 27 byl bratrem včelařského odborníka minimálně evropského významu. Jde
o katolického kněze, Emanuela Tocháčka. Pro rozvoj československého včelařství je Emanuel Tocháček významný především propagací kraňské rasy včely medonosné. V současné době se jedná o jediné plemeno včely medonosné, které je povoleno chovat na území České republiky, a které nahradilo původní včelu tmavou. Kraňská včela vyniká především mírností, nižší rojivostí a dobrou užitkovostí. Právě prostřednictvím mlynáře Tocháčka se toto plemeno a moderní chovatelské postupy dostaly také do naší obce. Asi deset let po druhé světové válce začínají s tímto plemenem a, na tehdejší dobu moderními úly, chovat včely začínající včelaři J. Ch. a František Mahel č.p. 85. První jmenovaný se věnuje této zálibě dodnes a František Mahel vybudoval za čtyřicet roků včelaření na svoji dobu velmi moderní včelařský provoz, o který se v současné době starají jeho následovníci.
Celkem je v naší obci nyní asi devadesát včelstev, o které se starají tři včelaři. Co se týká počtu včelstev, je jejich počet pro zajištění opylování hmyzosnubných rostlin zřejmě dostatečný. Co se týká počtu včelařů, tak tři je málo. Jenom pro srovnání v obci Bohdalec, kde žije v současné době asi 300 obyvatel, jich působí třináct. Jedním z nich je občan Radešínské Svratky L. S., který se tam stará o včelstva po svém otci. Všichni tito chovatelé jsou členy Českého svazu včelařů v Novém Městě na Moravě, který je připraven přijmout do svých řad i další případné zájemce o práci v tomto zájmovém oboru, bez kterého se ani současná společnost neobejde.
Jiří Zavřel