Datum v nadpisu značí den, kdy jsem se po dlouhé odmlce dostal k napsání dalšího příspěvku. Nedostal jsem se ani k novoročnímu příspěvku a první letošní zde umístil admininistrátor webu, který se už na to asi nemohl dívat. Doba je prostě taková a jak říká můj dávný kamarád a nyní po delší době opět včelař František, „všechno už nestihnem“. Já se budu snažit napravit zdejší výluku. Loňský rok byl naprosto mimořádný co se týká do výnosu medovicového medu. Myslím si, že to byl jeden z roků „století“. U nás loňský rok ve výnosu medovicového medu překonal v součtu minimálně deset roků předchozích. Nevím čím to přesně je, ale už jsem nedoufali v to, že nás něco takového může potkat. Byl i nějaký melecitozní med, ale ne tolik, aby jsme s ním měli nějaké větší problémy. Problémem zřejmě bude právě jen ten úspěšný rok. Dlouhé snůškové období, které způsobilo i dlouhý produkční rok sebou přineslo na naše poměry (kolega Mirek z Bučovic, říká „vy na Vysočině o varoáze nic nevíte“) nebývalé přemnožení roztoče varoa destructor. Už na podzim jsme zaznamenal jedno uhynulé včelstvo, což jsme v tomto období za celou dobu zažili poprvé. Při odběru měli na vyštření jsme objevili dalši tři prázdné úly. Úly s pylem se zásobami, ale beze včel. Tak uvidíme jaká bude celková situace na jaře a kolik včelstev se nám nakonec podaří vyzimovat.
Mám, ale obavy z další věci. Na tom co se stalo, nám příroda dokazuje, že nezná pojmy jako trvalý růst apod., zná jenom vznik a zánik. U nás doma se se zimními ztrátami (ať už budou jakoliv velké) budeme muset vyrovnat a vyrovnáme. Jak se se s těmi ztrátami (absencí dalšího růstu) vyrovná okolní svět, to je otázkou.
Přesto chci poděkovat všem za dosavadní přízeň, poděkovat za loňský dobrý rok a přeji všem okolo, aby nás ty ztráty postihli co nejméně.
Jiří Zavřel